S panem Honcem se tentokrát podíváme na pohledné rostlinky, nenáročné na vláhu. Nejdříve se zaměříme na kosmatcovité sukulenty, mezi kterými jsou zvlášť oblíbené tzv. živé kameny. Dále se podíváme na různě velké a zejména různě vybarvené růžicovité echeverie.
Echeverie jsou dalším zajímavým zástupcem. Pocházejí z velkého a významného rodu, který čítá na 150 druhů, v přírodě rostou především v Mexiku. Stejně jako listy na podzim i ony hýří četnými barvami. Na první pohled budou připomínat netřesky, ale zdání klame, nejsou to netřesky a také nevydrží naše zimy, nesnesou mráz. Pěstujeme je tedy jako pokojové rostliny! Charakteristickým znakem jsou listové růžice (nejčastěji přisedlé). Růžice escheverií jsou velmi barevné a také mají mnoho hybridů. Některé tmavnou při větší intenzitě světla, jiné si uchovávají barvy i v zimě, další jsou tmavé i bez slunečního záření. Hlavním účelem zbarvení je uchránit rostlinu před přílišným osluněním na polopoušti. Echeverie tvoří také krásný podrost pod sukulentní bonsaje a dodávají tak kompozici celoroční přitažlivost, tedy i v době, kdy druhá rostlina nekvete. Pro sukulenty vždy platí, že s kvetením nespěchají. Čekají vždy až na nejlepší podmínky a teprve poté se věnují rozmnožování. Květenství nesou většinou na delších stoncích. A zde je další rozdíl proti netřeskům - echeverie po odkvětu neodumírají.
Žádné komentáře:
Okomentovat