JARO S KVĚTINAMI

Návod k pěstování - základní

vloženo: 5.9.2007 | Vladimír Holaň | Návod k pěstování
aktualizováno: 30.4.2009

Tato část zjednodušeně popisuje přípravu půdy, výsadbu a další. Určena je zejména drobným pěstitelům - zahradkářům, kterým postačí základní informace.

Základ úspěšného pěstování tvoří tři části:

1. volba odrůdy
2. výběr stanoviště a příprava půdy
3. výsadba a ošetřování během vegetace

1.Volba odrůdy

U všech odrůd je možné hodnotit 22 charakteristických znaků, tím je každá typická a originální.

U plodů se hodnotí celkem 17 znaků: chuť, vůně, tvar, velikost, barva, lesk, pevnost, šťavnatost, kališní lístky, síla stopky, objemová hmotnost, termín sklizně, trvanlivost, zrání, zapuštěnost semen, celková vyrovnanost, náchylnost vůči chorobám a fyziologickým poruchám.

U sadby se hodnotí celkem 5 znaků: habitus (celkový vzrůst), hustota olistění, schopnost odnožování, posazení květenství (pod nebo nad listy), náchylnost k chorobám.

Pro snadný výběr by si měl každý zahrádkář promyslet, který ze znaků plodů je pro něj podstatný. Je dobré si zvolit 2-4 znaky a podle nich pak vybírat. Tím si již na počátku usnadní většinu starostí. K dobré orientaci Vám poslouží databáze 41 odrůd s 8-mi základními vlastnostmi, které lze libovolně třídit až na 63 kombinací zde.

Doporučené odrůdy pro pěstování na zahrádce se sklizní kvalitních plodů:

1. rané odrůdy: Adriana , Honeyoe , Kama
2. polorané odrůdy: Korona , Karmen , Darselekt
3. pozdní odrůdy: Pandora , Elista
4. stáleplodící odrůdy: Lidka , Elan , Mara de bois , Super star

nahoru

2.Výběr stanoviště a příprava půdy

Požadavky na pěstování:

Jahodník je téměř na každé stanoviště dobře adaptabilní. Nejvíce se mu daří na stanovišti s maximálním osluněním, vydatnými srážkami dvakrát měsíčně, mírným jihozápadním svahem a vysazený mimo mrazovou kotlinu. Pro zdárný růst vyžaduje hlinitopísčitou půdu s vysokým obsahem humusu, agrotechnické zpracování půdy do hloubky nejméně 0,25 m, pH 5,3-6,5 a výšku podzemní vody nejméně 60 cm.

O půdě:

Dobrá půda je základ pro jahodník. Pěstujte ho proto raději na malém vyhnojeném záhonku vyzrálým kompostem nebo zahradnickým substrátem, než na velké ploše s velkým počtem sazenic a půdou téměř bez živin. Zpracujte půdu před výsadbou jak nejlépe umíte, jahodník se Vám za to v dalších letech odmění. Jak již bylo výše zmíněno, půda je základ pro jahodník, ta se skládá z půdních částic, humusu, vzduchu a vody.

• půdní částice je směs zvětralých hornin s určitou minerální struktůrou (např. s křemičitou) a velikostí (kameny, písek, jíl, prach atd.), tato směs částic vznikala milióny let za působení klimatických podmínek, větru, vody a teploty.
• humus je organická část půdy složená ze zbytků rostlin i odumřelého hmyzu, jsou v něm téměř všechny minerální látky obsažené ve sloučeninách - aminokyseliny. Bakterie a mikroorganismy dělají půdu "živou". Svým složením je potřebný pro život všech rostlin, zejména pro přírustky biomasy - listů, stonků a plodů. Obsah v půdě je běžně okolo 1% a liší se podle územní lokality. Zvlášť bohatou výživu tvoří tzv. zelené hnojení - čerstvě pokosená tráva zapravená do půdy. Toto zelené hnojení je skutečně perfektní pro celkové oživení především o bakteriální činnost.
• vzduch v půdě pomáhá rostlině dýchat a zároveň ponechává volný prostor pro růst kořenů. V těžké a slehlé půdě se kořenům nedaří.
• voda v půdě umožňuje rostlině zejména přijímat živiny, což se děje pouze ve formě vodního roztoku.

Stanoviště:

Jahodník vysazujte na zcela slunné stanoviště, jakýkoli porost v blízkosti, který vytvoří i polostín je nežádoucí. Omezený přísun PŘÍMÉHO slunečního světla snižuje asimilaci a tím celkovou úrodu v extrémním případě až o 70 %. Nové sazenice je nejvhodnější vysadit do druhé tratě, to znamená na místo, kde čerstvý hnůj či kompost leží v půdě druhým rokem. Vhodnou předplodinou jsou brambory, rajčata, řepa, nebo hrášek.

Příprava záhonu:

Snad nejdůležitější je, aby záhon byl po několik let bez plevelů. Proto začněte nejdříve s odplevelením. Veškerý plevel spolehlivě zlikvidujete chemickým postřikem. Použijte k tomu totální libovolný herbicid (Roundup, Kaput, Dominátor, atd.). Mnohé z nich jsou k dostání s rozdílnou cenou, ikdyž obsahují zcela shodnou účinnou látku Glyfosate 300g/litr. Herbicid úplně zlikviduje veškerý zasažený porost do 7-10 dní od aplikace, ovšem nepůsobí na semena. Jakmile je záhon bez plevelů, obohaťte půdu o humus rozhozením VYZRÁLÉHO kompostu, nebo zahradnického substrátu v dávce 10 litrů na 1 m², přihnojte cereritem nebo NPK v dávce 40 g na 1 m² a půdu přeryjte do hloubky 25 cm, tím dostanete do půdy potřebný vzduch pro růst kořenů. Pokud je půda málo drobtovitá nebo vodou těžko propustná, přidejte do ní společně s humusem písek v dávce 2-3 litry na 1 m². Pamatujte na to, že nedodaný humus do půdy před výsadbou bude jahodníkům po několik let chybět.

Jeden až dva dny před výsadbou mělce prokypřete půdu do hloubky 10 cm a vytvořte řádky vedené S-J (nikoli V-Z).

• šířka řádků 30-40cm
• šířka chodníčků (meziřádků) 30-40cm
• vzdálenost středu řádků od sebe 60-80 cm
• spon výsadby 20-25 cm

Výhodné jsou také řádky navýšené 5 cm nad chodníčkem (meziřádkem). Řádky vedené nevhodným směrem V-Z vykazují nižší úrodu až o 30% oproti řádkům správně vedených S-J vlivem množství dopadu sluneční energie. Máte-li půdu kvalitní - kyprého a propustného profilu, můžete pro výsadbu použít černou netkanou textilií, která zabraňuje růstu plevelů a udržuje optimální půdní mikroklíma - dobrou teplotu a vlhkost. Je-li ovšem Vaše půda i po zpracování stále těžká (zůstávají-li jílovité hrudky), v takovém případě černou netkanou textilií nepoužívejte, neboť by jste jejím přikrytím zamezili přístupu potřebného vzduchu pro růst kořenů.

nahoru

3.Výsadba a ošetřování během vegetace

Sazenice:

Zajistěte si kvalitní sadbu, tu poznáte podle vyzrálého bohatého kořenového systému jiné než bílé barvy a délky nejméně 7 cm. Pro bohatou násadu plodů jsou důležité kořeny a síla (tloušťka) kořenového krčku (srdéčka). Množství nebo velikost listů PŘI VÝSADBĚ naopak o úrodě vůbec nerozhodují.



Většinou jsou k dispozici prostokořenné sazenice s několika listy:
Jejich předností je snadné získání, mají ovšem nevýhodu - při výsadbě se nedostatečně spojí kořeny s půdou, a tím sadba dlouho zakořeňuje.



Ideální k výsadbě jsou tzv. jahodové puky předpěstované v balu, tj. sazenice bez listů, se silným srdéčkem a bohatě prorostlým kořenovým systémem v substrátu:
Takové velmi rychle zakořeňují a vysazují se snadno (kořenový krček se neutopí).

Další a ne zcela běžným typem sadby je tzv. FRIGO sadba. Jedná se o prostokořenné sazenice se silným srdéčkem balené ve svazcích a chlazené při stálé teplotě -1,2°C po dobu 4-6 měsíců. Tato sadba vykazuje až dvojnásobnou násadů květů.

nahoru

Výsadba:

Mezi lidmi koluje omyl, že se jahodník vysazuje jen v polovině srpna. Je zapotřebí si uvědomit, že jahodník lze vysazovat v jakémkoli ročním období, pokud jsou sazenice způsobilé k výsadbě a umožňují tomu klimatické podmínky, to je obyčejně od poloviny července do konce září, některý rok i do konce října. Pro jarní období platí nejpozdější termín do 15.dubna, je-li požadavek dobré sklizně v témže roce.

Sadbu vysazujte do vlhké půdy za podmračného počasí (nebo ve večerních hodinách) do jamek vytvořených sázecí lopatkou, nikoli sázecím kolíkem, ten půdu utlačí. Vložte sazenici do jamky tak, aby kořenový krček byl v úrovní půdy, přisypte půdu a ručně ji přitlačte ke kořenům. Správné vysazení lze vyzkoušet slabým potáhnutím sazenice z půdy, ta by měla pevně držet. Výsadbu lze urychlit v růstu přikrytím bílé netkané textilie po dobu jednoho až dvou týdnů. Nejméně jeden týden po vysazení udržujte dostatečnou půdní vláhu, zalévejte vydatně a méně často, aby se voda dostala do hloubky. Přihnojení průmyslovými/anorganickými hnojivy (NPK, cererit atd.) během 14 dní po výsadbě je nevhodné, protože by se mladé kořínky hnojivem poškodily (spálily). Zakořeňování podporuje půda bohatá na vzduch, vlhkost a bez čerstvého hnojiva nebo humusu. Nejdříve tři týdny po výsadbě poprvé přihnojte hnojivem NPK v dávce 15-20 g/m². Za další týden po té odstraňte ručně plevel.

nahoru

Ošetřování během vegetace - jednouplodící odrůdy:

Pro tuto část je sestaven následující podrobný kalendář prací, s nímž lze dosáhnout maximální sklizně kvalitních plodů.

BŘEZEN -Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy, přihnojení Cereritem 20 g/m².

DUBEN - Odstranění plevele z meziřádků, v polovině měsíce chemické ošetření přípravkem Karate 0,2 ml/m² proti Květopasu jahodníkovém, od třetího týdne v měsíci vydatná závlaha.

KVĚTEN - Do třetího dne v měsíci chemický postřik proti Květopasu jahodníkovém přípravkem Karate 0,2 ml/m², na počátku kvetení chemický postřik proti hnilobě plodů přípravkem Rovral flo 0,2 ml/m², přesně po deseti dnech opakovat chemický postřik proti hnilobě plodů přípravkem Rovral flo 0,2 ml/m². Přípravek Karate aplikovat nejpozději do počátku kvetení, během celého měsíce vydatná závlaha a pletí v řádcích.

ČERVEN - Odstranění plevele z meziřádků, bezprostředně po poslední sklizni odstranit všechny listy sestříhnutím, do prvního dne sklizně vydatná závlaha.

ČERVENEC - Počátkem měsíce přihnojení NPK synferta 20 g/m². Během celého měsíce odstranění všech výhonů s dceřinými sazenicemi, to neplatí v roce vypěstování nových sazenic pro podzimní výsadbu.

SRPEN - Do šestého dne v měsíci přihnojení Síranem draselným 5 g/m². Během celého měsíce odstranění všech výhonů s dceřinými sazenicemi, to neplatí v roce vypěstování nových sazenic pro podzimní výsadbu.

ZÁŘÍ - V první polovině měsíce přihnojení Síranem draselným 5 g/m², ve druhé polovině měsíce přihrnutí ornice z meziřádků do řádků ve vrstvě 1 cm.

ŘÍJEN - První dny v měsíci přihnojení Síranem draselným 5 g/m². Poslední týden vydatná závlaha.

nahoru

Ošetřování během vegetace - stáleplodící odrůdy:

Pro tuto část je sestaven následující podrobný kalendář prací, s nímž lze dosáhnout maximální sklizně kvalitních plodů.

BŘEZEN - Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy, přihnojení Cereritem 20 g/m².

DUBEN - Odstranění plevele z meziřádků, v polovině měsíce chemické ošetření přípravkem Karate 0,2 ml/m² proti Květopasu jahodníkovém, od třetího týdne v měsíci vydatná závlaha.

KVĚTEN - Do třetího dne v měsíci chemický postřik proti Květopasu jahodníkovém přípravkem Karate 0,2 ml/m², na počátku kvetení chemický postřik proti hnilobě plodů přípravkem Rovral flo 0,2 ml/m², přesně po deseti dnech opakovat chemický postřik proti hnilobě plodů přípravkem Rovral flo 0,2 ml/m². Přípravek Karate aplikovat nejpozději do počátku kvetení, během celého měsíce vydatná závlaha a pletí v řádcích.

ČERVEN - Odstranění plevele z meziřádků, bezprostředně po poslední sklizni odstranit všechny listy sestříhnutím, do prvního dne sklizně vydatná závlaha.

ČERVENEC - Po skončení 1. dekády plodnosti přihnojení NPK synferta 20 g/m². Na počátku kvetení chemický postřik proti hnilobě plodů přípravkem Rovral flo 0,3 g/m². Během měsíce 2 vydatné závlahy s ohledem na půdní vlhkost.

SRPEN - Během měsíce 2 vydatné závlahy s ohledem na půdní vlhkost.

ZÁŘÍ - V první polovině měsíce přihnojení síranem draselným 10 g/m², ve druhé polovině měsíce přihrnutí ornice z meziřádků do řádků ve vrstvě 1 cm.

ŘÍJEN - V první polovině měsíce přihnojení síranem draselným 10 g/m². Poslední týden vydatná závlaha.

nahoru